Klíčová slova – rohovka, smysl, smyslovost, květ, česnek, limbický substrát, rezonance.

Ochutnejme divoký koktejl – revue DNO #17 je na světě. Markýza umřela … Všichni víme, že barva punčoch této krásné ženy nesouvisí s barvou v jejích očích. Proto mají hlavonožci o důvod víc nás nenávidět.

Smysl v nesmyslu
kolísá.
Houpe se.

17. listopadu v Boro klubu Křenová v Brně bude slavnostně polita a nabízena k prodeji podzimní revue DNO #17. Co je k mání?. Začneme-li zgruntu, pak další z Borzywoyových příběhů – a zkurvenost je mi životním údělem … vážení přátelé  … cesta, má-li být přímá, musí vést dál a dolů … Ano, DNO je úrodný lán.

• • •

Usedla na mě noc jak černá prdel nebes
Rozerval jsem se vedví
O svinské ztopoření světa
Z boku mi chčije žluč
A skrytá zášť Ducha zatíná zuby
Zimou
Proč …?
Zimou
Vede mě tma
Chlístá a hrčí
Bateriemi rezavých slov, jimž
Pohrdání je nejvyšší inspirace
A zkurvenost životním údělem,
Bratři, bratři moji …
A cesta, má-li být přímá,
musí vést dál a dolů …

Kulisy:

Formální úspornost – stop populismu.
 Myslíme na budoucnost – kompoziční sevřenost.
  Účinnost pointy – slovo, které platí.
Nepřízpůsobiví nám diktovat nebusou – prvoplánová přímočarost.
 Každodenní plochost – lidé si zaslouží lepší život
  Chceme být hrdí na svou zem – absolutní nedůležitost.

Bloumám krajinou tělo bez duše. Vlastně se vznáším – vzdávám rozchvácen větrem. Hledám mezery mezi kulisami. Ony se na sebe vrství. Otřepené tapety, které překrývají stále nové a nové vrstvy nesourodé skutečnosti. Proto je minulost nesouvislá nerozčlenitelná kornatá vrstva tapet. Kornatění??? Tápám … trápím se popisem … Panoptikum otylých vytlemenců, jímž grafická stylizace dodává punc odpornosti, zrůdné perverze. Harlešín, harlešín, harlešín … Ve vzduchu je cítit tříšť.

Dirty Picnic je další z podivných brněnských kapel, o které nikdo nic moc neví a ani se o ní nepíše v turistických průvodcích. Anglické texty a dynamický zvuk synťáků. Na první poslech cold wave, The Cure, New Order, KaS Product a další se vynořují z propasti času. Říkají-li dva totéž, není to totéž. Hledání ztraceného času? Nová vlna? Snový obsah? Jejich hudba vzniká v současnosti a reflektuje současnost. Skutečně nejde o oldie sound.

Tvorba brněnských kapel je charakterizována experimenty a do tohotu kontextu Dirty Picnik dokonale zapadají. Experimentují se synťáky. Nová vlna byla otevřená úletu a zanechala za sebou celou řadu pozoruhodných nápadů. Vytvořila ideání pískoviště, kde spojením jednotlivostí mohou vznikat útvaty naprosto odlišné.

Buying snow from the ice cream guy,
feels like little treat,
as well as an uphill slope,
in the park, growing nervous like a child

Hovězí ve vlastní šťávě

Otevřu vám své srdce
Nožem
a otvírákem na konzervy

Proč to dělám já blbec
jen čert ví
Asi mi praskly nervy

A co bude v té konzervě?
Jen samí červi

JÁ JSEM NEPOCHOPIL …

reptající
o to více?
Čeká na nádvoří šibenice …

KOLEKTIVNÍ NEVĚDOMÍ

A věru na čase
plánovati prohřešky
pečlivěji …

Vina lpí na hlase
proklínat třeba
je hlasitěji …

Starosti denní jsou chléb,
jen hlupák slouží
mrtvému králi …

S razancí třeba je
vyčistit
chlév

v němž po pás
jsme v bordelu stáli …

v mléčném rozednívání ležíme – pozoruji tvoji svatost, Madoninu tvář – raději přestala bych dýchat, než aby se pohl třeba jen vlas – prosím tě, zůstaň tak, dokud nás střeží ta zář vzácné lásky – zahaluji ti odhalená ramena zpět do tvé bledé hedvábné kůže (na to je vždycky čas) – tvá vráska na čele není nic proti trhlině v mém srdci (kdybys jen tušila, jak se z ní přeléváš!) – podáváš mi řasu, kterou vyplavuje pláč – mám si ji hodit za límec a něco si přát? – tak dobře, přeji si, abys byla chlap –

Dej mi svůj sex,
já vezmu si ho rád,
udělám ti to jak nikdy,
na každý pád.
Dej mi svůj sex,
alespoň pro dnešní noc,
dej mi svůj sex
a neptej se proč.
Želízky připoutej
k posteli mé ruce,
nechám se od tebe přejet
budu nucen,
ty zavzdycháš si dosyta,
tak dej mi svůj sex má drahá,
nech v pokoji světlo rožnuto
a ukaž se mi nahá.

SATTVA

Het heru    Tajo a med
   het het    a
      medové plástve Můz
         !
tesklivé melodie       !
tklivé parodie    !
         !
         jsou lepkavé
           jsou lekavé
malý služebníček, velký Pan Měsíc
Anubis, Achnaton, – ICHTYS ICHTYS – chtóni a sattva

na stavu tkaná slova,
trpká jak víno – jak sklenka skleněná,

dámám sluší zelená – šat azurový,
každý měsíc vzdaluji se – znova stále věčně nový,
a stále týž.

Má slova spálenišť,
vlasy svými snad sepnout je můžeš,

snad vypučí i ta seschlá růže,
snad hmyzí svist a komáří rej nás nezmůže

mne a tvá vzdálená ňadra
mne a tvé teplo kůže – má horkokrevná krásko;

já zvíře jsem a proměny jistě znáš,
řekou, bahnem za Sluncem až jednou bude náš
hrad zámkem uzamčený,
co potom uděláš?

Sbalil jsem ji u nádraží
a ač měla nadbytečná kila,
ocenil jsem v opici,
že byla nadržená a milá.

Odtáhla mě k sobě
a servala ze mne šaty,
byl jsem jí tak odevzdán na milost
docela nahatý.

Nahmatal jsem kozy,
doufám, že na správném místě,
u tak tlusté ženy si totiž člověk,
nikdy nemůže být jistej.