Dirty Picnic – View Through The Crystal – recenze

Dirty Picnic je další z podivných brněnských kapel, o které nikdo nic moc neví a ani se o ní nepíše v turistických průvodcích. Anglické texty a dynamický zvuk synťáků. Na první poslech cold wave, The Cure, New Order, KaS Product a další se vynořují z propasti času. Říkají-li dva totéž, není to totéž. Hledání ztraceného času? Nová vlna? Snový obsah? Jejich hudba vzniká v současnosti a reflektuje současnost. Skutečně nejde o oldie sound.

Tvorba brněnských kapel je charakterizována experimenty a do tohotu kontextu Dirty Picnik dokonale zapadají. Experimentují se synťáky. Nová vlna byla otevřená úletu a zanechala za sebou celou řadu pozoruhodných nápadů. Vytvořila ideání pískoviště, kde spojením jednotlivostí mohou vznikat útvaty naprosto odlišné.

Buying snow from the ice cream guy,
feels like little treat,
as well as an uphill slope,
in the park, growing nervous like a child

Dirty Picnic sestává z kytary, tří syntetizátorů a bicího automatu a kaozz padu. Hudba, kterou prodují, jak jsem už napsal charakterizuje dynamická rytmika. Melodie se nesnaží vytvořit. Taky koho by zajímali melancholické melodie, když po cestě nahoru následuje rychlý sešup dolů. Místo hledání nových forem naplňují již zmíněná schémata novým obsahem.

Deska o které je řeč se nazývá View Through the Crystal. Co je přesněji krystalem míněno zůstává na posluchači.

We go to gather clear stones
Stones, whitch are really useless
We take walks in the rainbow woods

Kamínky, co rostou v duhovém lese. A co skrze ty krystaly uvidím ráno v mlze, když zhasnou světla pouličních lamp. Cestou do kopce mě polévá pot a míjejí světla rychle jedoucích aut, jež se na horizontu rozmazávají …

… the snow makes the crystal light
The contours of that face I know
I can´t remember now

Dirty Picnic žonglují se slovy jako Ice nebo Crystal, která mohou kromě bežného významu znamenat i metamfetamin. Metamfetamin jsou bílé krystalky, které se postupně vynořují z bezbarvého roztoku a rostou a rostou jako krystalky ledu. Pověry tvrdí, že po jedné aplikaci se můžete stát závislými. Symboly potlačují myšlenky. Postmodernu charakterizuje nelineární dynamika, absurdnost, univerzální stav – záměnu skutečného světa za iluzi. Mně tato perspektiva vyhovuje.

Nevím jak ostatní, ale já považuji kompaktní disk médium na ktreré padá prach. V současném světě je těch informací tolik, že uchování podobných artefaktů ubírá místo k životu. Proto je úžasné, že se Dirty Picnic nezdržovali výrobou nádoby a hudbu dali k dispozici na bandcamp.
http://dirtypicnic.bandcamp.com/