S bezděčným vnímáním ospalosti

S bezděčným vnímáním ospalosti kráčím nočním městem. Ulice jsou prázdné, jen občas mě mine auto a zmizí. Nedokážu popsat tón osvětlení, všechno je nažloutlé. Také nedokážu popsat bělobu nákupních center … bělostnou hladkost a příběhy.

Muž okolo čtyřiceti postává před vchodem a pije červené víno z plastové láhve. Nedělní ráno, slunce pozdního léta, cihlově červená betonová dlažba. Zapaluje si cigaretu. Příchuť ničeho … s manželkou se ožrali na chatě. Když v noci začalo hořet, utekl. Manželku nechal uvnitř. Přežila.

Hluk rozjíždějící se tramvaje  … Zavírám oči a tmu rozděluje bílá čtvercová síť. Pořád na tom samém místě. Spousta věcí přichází na mysl. Když jsem uviděl první záběry z Japonska, věděl jsem  … závažnost nepodstatných věcí, klapot podpatků v nočním domě, názvy stanic, bzučení zavírání dveří … vše ztrácí se a utváří jeden jediný bod  …

Stojím po kolena ve vodě a brodím se do hloubky. Také jsi vešla do vody, ale zdála se ti příliš studená. Plavu, dělám tempa, splývám. Minul jsem mrtvého motýla, otočil se ke břehu. Stojíš mezi rákosím. Budu ještě chvíli plavat … Ležím na osušce a ohřívám se v paprsích podvečera, ty pojídáš oplatky. Voda je příšerně studená, nedá se v tom plavat … mezi kamínky lezou mravenci a sbírají drobky. Kousek dál si několik mladých lidí pinká volleyball. Hlasitě se baví.

Touha je neúprosná a myšlenky se sypou … prší, otevřel jsem okno, ptáci šveholí … Silnice, kterou lemuje pole kukuřice pozvolna klesá k jezeru. Na hladině pluje osamělý parník. Několik tichých slov modlidby a díků  …formuje inspiraci, tvoří siluetu -- propracovaný stín. Hledám tajemství chybějících barev.