Boro continuo

siluety letících ptáků zakrývají tváře
je pozdě
umývám černou špínu z obličeje
je zažraná
je příliš pozdě

insomnie, medikovaný světobol
sňatek z nerozumu
a od narození vypálený synapse
nepotřebuji věci o kterých
se mi zdá

pod stromy se klikatí
otrávena řeka
jedovatý řeči –
– srdce mi zkamenělo

konečně procházím bránou přízraků
jsou tam 24-hodinové hodiny
už je pozdě
myslet si …

… někdy je život jako nová hospoda
plastový židle, pivo pod míru,
jídlo bez chuti, hudební kulisa
je pozdě

dříve jsem rád poseděl
ale rozhovor skončil
před zavíračkou
je pozdě

denní světlo
dopravní zácpy
kam a proč se vracet?
procházím Luciferouvou Třídou
a srdce mám z kamene

říkají mi
v podzemí je tma
vím, že je to jinak
je to dávno
a zrovna teď je pozdě
na to začít znova