Sobota 25. června 2016

hodně se teď mluví o Anglii, o Skotsku, mluvilo se o ní výrazně taky začátkem května, když Leicester City získalo anglický fotbalový titul, sympatičtí outsideři, kteří loni bojovali o záchranu v nejvyšší soutěži, letos zametli se všemi věhlasnými megakluby, chlapíci hrající v městě nevětším než Ostrava, pohřbívali tam taky nedávno v místní katedrále ostatky krále Richarda III., a najednou k tomu ještě toto, sázkové kanceláře musely vyplácet kurs 5000 : 1, podobně nasazená prý byla sázka na to, že Elvis Presley ještě žije nebo že lochnesská obluda ve skotském jezeře není výmysl, rád bych se k Anglii a jejímu duchu trochu vrátil aspoň tímto trochu dílčím způsobem: v létě 1968 jsem byl v Londýně na jednom fotbalovém zápase, hrálo právě Leicester City s Queen’s Park Rangers, Leicester, tuším, byl tehdy v červeném, atmosféra ve fotbalovém kotli neobyčejně působivá, „bubeníci“ s ohromnými vojenskými bubny přehozenými přes vnitřní bariéru stadionu a při sebemenší vhodné příležitosti do nich bušících jako o život, na ochozech amfiteátru hlava na hlavě, mezi lidmi se proplétali záchranáři v uniformách, jako nosí pošťáci, a každou chvíli někoho zkolabovavšího odnášeli na nosítkách, do toho – zase v pravý čas – z reproduktorů duněl tehdy nový hit Mrs. Robinson, „God bless you, please Mrs. Robinson. / Heaven holds a place for those who pray, / Hey, hey, hey… / Where have you gone, Joe DiMaggio, / Our nation turns its lonely eyes to you. / What’s that you say, Mrs. Robinson. / Jolting Joe has left and gone away, / Hey, hey, hey…“ jsem sentimentální? ano, jsem, byl to pro mne ohromný zážitek, ale vůbec nevím, kdo vlastně tehdy vyhrál, vidím však jako dnes fanoušky s modrými pruhovanými šálami, které skřípli mezi přední dveře a karoserii svých aut, stojíce na jejich střechách, jak za hrozného řevu opouštějí areál stadionu, nic takového jsem nikdy předtím ani potom neviděl, což platí ostatně o řadě dalších věcí, které mi Albion za ten nedlouhý čas mého pobytu nabídl, klub Leicester City vlastní thajský podnikatel s nevyslovitelným jménem Vichaie Srivaddhanaprabhy, Queen’s Park Rangers prý zase podnikatel malajsijský… tento svět je opravdu zvláštní, ale za sebe mohu říct, že mě stále ještě zajímá (a překvapuje) –

Brno, jedno ze zařízení Fakultní nemocnice u Sv. Anny, 25. 6. 2016, 04:45

Kalendář akcí

«  
  »
M T W T F S S
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
 

Nejbližší akce