Poznámky cestou - Čtvrtek 21. července 2011

každý Moravan, pokud si je svého původu a tisíciletého rodového bytí, a tradice z něho plynoucí vědom, žije dnes v undergroundu, s tím se nic nenadělá, underground není nic jiného než život na okraji, v outu, k tomuto slovu jsem se nehlásil, když jsem záměrně za dob totalitní „normalizace“ žil na okraji společnosti, v zaměstnáních, kde jsem byl nevydíratelný, kde jsem si pouze ničil zdraví a nervy, ale v nesouměřitelné vnitřní svobodě, při nočním ztišení nad psacím strojem, na němž jsem přepisoval texty přátel, osob známých i neznámých, navíc v osobním souručenství s lidmi, s nimiž jsem se jako člověk cítil, ač šlo o skutečný mikrosvět, dnes je situace jiná, „ekonomické zákony“, „lidské slabosti“, „zločinné jednání jedinců“, to vše mě, při postojích, které jsem nemohl v různých situacích modifikovat a zastávat jinak, přivedlo tam, kde nyní jsem, je to podivný výsledek životního snažení, ale důsledně z mé svobody pramenící, mé svědomí nerušící, na „bídný osud“ se neodvolávající, výsledek, který k dalšímu, netušenému snažení mě naopak motivuje, za to Bohu děkuji, každým dnem a každou hodinou, má nejčastější modlitba, což jsem nejspíš dosud nikomu neřekl, ale zde to napíšu, je: „Děkuju Tobě, všemohoucí Bože, za všechna dobrodiní Tvá, jenž jsi živ a kraluješ na věky věkův. Amen.“ –
21. 7., Brno, Alfa Passage, 14:14