Další poznámky cestou – Středa 20. března 2013

„chcete kokino?“ ptá se mě prodavačka, v knihkupectví, zvláštní, hezké slovo, „kokino“, „no, když se tak na ně díváte…“, nedíval jsem se, vnímal jsem jaksi globálně vůni a dech knihkupectví, jeden z mála krámů, kde se ještě člověk cítí lidsky, možná, že bych se dobře cítil i někde v „drobné galanterii“, ale žádnou široko daleko nevidím, anebo v „úpravně oděvů“, kde hbitě látky probírají zručné prsty švadlen a krejčových, berou míry, zkracují, prodlužují, hledal jsem jednu, aby mi zašili roztržený šev u koženého pláště, snad z mongolských koníků, ale nešlo to, neměli na to stroj, putoval jsem sedmero ulicemi, skrze sedmero křižovatek, až jsem jednu úpravnu našel, ale kabát nevzali, prý někde jinde, jindy, snad, plášť visí dál, kde visel před půl rokem, psal jsem několikrát v poslední době o potřebnosti poezie, ne o jakémsi estetickém zážitku, či jakémsi (zábavném) řemesle, ale o její nutnosti k holému životu, k holému bytí, v němž člověk hlubinně a vážně člověkem vůbec je, a člověkem zůstává, i kdyby čerti všech materialismů se ženili a skučeli nad osudy lidí, je hluboký nepoměr mezi hmotnými snahami člověka o přežití, o dobré bydlo, o pohodlí, o „štěstí“, a mezi tím, co si člověk vlastně myslí o důvodech toho všeho, proč? jdete studovat literární vědy, zadávají Vám práce, dávají čárky, čísla, písmena, a Vy vyprávíte o Baudelairovi, o Rimbaudovi, zabrousíte třeba k Stevensonovým modlitbám, nebo vytáhnete Gellnera, pak se soustředíte na subtilitu slohu Poeova Havrana, nad jeho znamenitě konstruovanými příběhy, nad předobrazem Doriana Graye v povídce William Wilson, a zatím opět někde ve škarpě v Baltimore leží bezvládně jedna lidská troska, než se najde pátý či patnáctý Milosrdný Samaritán, pro tentokrát třeba někdo jiný než Joseph W. Walker, který nechá toho zuboženého člověka z chodníku odnést, aby mohl v klidu umřít mezi čtyřmi stěnami nemocničního pokoje, za několik dní, bez lidské identifikace, snad se slovy posledního vydechnutí: „Lord help my poor soul.“ –
20. 3. 2013, Brno, Alfa Passage, 15:35