Ad maiorem Dei gloriam – José Ortega y Gasset

Všechny chrámy jsou vztyčovány k větší slávě Boží; avšak Bůh je obecnina a žádný skutečný chrám nebyl nikdy učiněn slovem. Apoštol¹ procházeje Athénamy domníval se, že na čele oltáře spatřil – Neznámému Bohu – se dopustil se hrubé chyby. Takový chrám nikdy nestál. Náboženství nestačí abstraktní Bůh, domněnka, myšlenka. Náboženství potřebuje konkrétního Boha, kterého cítíme, kterého zažíváme. Existuje tolik podob Boha, kolik je jednotlivců. Každý jeden hluboko ve svých nejniternějších prožitcích skládá obraz z materiálů, které jsou zrovna po ruce. Akurátní katolický dogmatismus se omezuje na požadavek, aby věřící přijímali kanonickou formu Boha, ale ponechává volnost fantazii každého jednotlivého člověka, aby si představoval a cítil svého Boha. Taine² vypráví, že holčička, které řekli, že Bůh je v nebi, zvolala: „Na obloze, jako ptáci? Pak musí mít zobák.“ Holčička byla zajisté katolička; katechismus zobohlavost Boha nevylučuje.

Hledíce do svého nitra, hledáme mezi vším, co se tam vře, to, co je v nás nejlepší, a z toho tvoříme svého Boha. Božské je idealizací nejlepších lidských vlastností – posvátno spočívá v uctívání, té poloviny každého jedince, která se poddává té druhé, bevýznamné a nehybné části, jeho nejcitlivější a nejhrdinštější části.

Bůh Filipa II., jinými slovy jeho ideál, nachází v klášteře velkolepý výraz. Co vyjadřuje obrovská masa té stavby? Je-li každý jediný monument snahou o vyjádření ideálu, jakým je ideál, který tato přepychová oběť definuje a ztělesňuje?

(in José Ortega y Gasset (1966): El Espectador IV. 160 – 161. Espasa-Calpe, Madrid)

¹ Sk. 17,23. Ne procházeje a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám … Bůh ten, kterýž stvořil svět i všechno, což jest na něm, ten jsa pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných.
² Hippolyte Taine, *21.4. 1828, † 5.3. 1893. Francouzský filozof, historik, představitel pozitivismu.