Proč jsem nenapsal rekviem za Jana Palacha -- Homér
Ne já to tak cítím
mám v srdci jak vy smutek
do noci lampa svítí
však rým jakoby utek
Mně věru nepřísluší
tobě psát básně Jene
nemám tvou čistou duši
mé verše nejsou cenné
Z mých veršů čiší zloba
to aspoň lidé tvrdí
v ničem se nepodobám
těm na něž jsme teď hrdí
Mám také v srdci smutek
a až mne z toho mrazí
na opravdový smutek
že odvaha mi schází
Ty zažehnul jsi plamen
já jako svíčka blikám
bojím se říci amen
když nedošel jsem nikam
Nedošel nikam zatím
říkám "snad přijde chvíle"
pak odvahu zas ztratím
couvnu před samým cílem
Teď zas někam se ženem
všechno nám spadlo z nebe
a já nemůžu Jene
psát rekviem za tebe
Nejsem opilý slávou
jsem jen kapka v moři
ne na to nemám právo
tvůj plamen ještě hoří
Ty zažehnul jsi plamen
máš moje sympatie
bojím se říci amen
mám strach že nepřežijem
Ta trocha poezie
co pod rukou vzniká...
Kdo pro svou pravdu žije
rád života se zříká
Skláním se před tvým klidem
s který jsi čelil smrti
a chci povědět lidem:
Lež pravdu nerozdrtí!
Moc dlouho jsme si lhali
a co jsme z toho měli
když někteří to vzdali
a zbylí oněměli?
Leden 1990, Černovice u Brna
- milan.haussmann's blog
- Pro psaní komentářů se přihlašte