jsem líný
že bych mrdal Lenina
do jeho zadku
zasouval bych šulina
strkal bych ptáka do Ijíče
přirážel do zadku do píče

jsem stálý
že bych mrdal Stalina
i v oceli se najde skulina
zahleďel bych se Josifovi pod kníry
ó Džugašvili
kakao vytrysklo mu z díry

vzpomínky, touhy časem vodfičí
dnes strkám ptáka do piči
donesla se mi ovšem novina
mám ruský vízum
budu šukat Putina

[hla]sem necesty říká žížale že
co k sobě přijít má přejde
ještě je dnes
zpívající cesta nenaříká
jde napřed
a léta není
není předtím ani potom
po mně vně léze leze
VNĚVNITŘ mraveniště
motýlci mrákoty
monoskop muckání
modální metronom
melodram mírová mohyla
tralala

pravda je hodnotou dvouhodnotové funkce
prolog je prolomen
funkce nepotřebuje extenzi
gender vjel omylem na JINÝ most

konstrukce nevydržela a propadla

motivem činu byla touha navaděče

příčina se příčila libidu vichru

věže věžáky sedmipalce
paláce ve výstavbě …
zvuk a obraz …
vločky padají …

psí oči řadí zpátečku
ideologické tažení
jen pro vyvolené
lék dostane výjimku

příznivce subveze propagoval podvrhy
v teorii obsahuje li výrok i jeho negaci
se pravdou stane vše
co jí dosud nebylo

KDYBY karaoke okem Kazirmuta Knoblaucha
bylo nebylo …

KDYBY se dalo o co opřít
představa nebyla by jen pocit
neocitl bych se v ní abych procit´?

viděl jsem tě svlečenou
ve výkladní skříni
viděl jsem všechno to
co neviděli jiní

jsi poslední model
ničím neřízené rozkoše,
do chvíle než zmačkám tě
a odhodím do koše …

sprejer postříkal kostel
nápisem Vegan
chtěl navést lidi k zelenině
nový Luther postříkal kostel
symbolem vagíny
chtěl navést lidi na správnou cestu

kdo chce okrást Češky?
dcera Slováků
pusa spojená s USA
čísla nakažených klesají
vědci jsou zmateni

cítiť
sa z posledných síl
bez seba
niekde nastala chyba
mýliť sa by bolo ľudské
keby bola potreba
nestydatá zberba
utrhla sa kotrba
guča nervov
uzlík
prosík saranča
nafukovacia anča

rádius
pádu
mojej existencie
tristnej
kulisy
zrichtovaného napadrť
nalpa bortáka
salto mortale
ktoré má každý u prdele
femme fatale neboráka
ktorý v tichosti ševelil
ozýval sa však čudesný rev
ktorým ho ktosi povelil

Nad korunami rozsochatých stromů oblohou pokojně pluly oblaky … nad oblaky ve vzduchu viselo ticho a zářil Měsíc.

V zahradách i v tmavém parku se v jemném vánku prolínaly a pulsovaly vůně. Ušlechtilá vůně růží vibrovala ve vzduchu, prostupoval ji nespoutaný karafiát, rozechvíval vanilkový otočník, okolo se rozléval šeřík.

Vše vzrušením a horlivou vášní přebíjela vůně jasmínu … sladká, agresivní vůně naplňuje smyslnou touhou kouzlo letní noci. Valila se v širokých vlnách do hlubiny starého parku … omamná, vlahá, těkavá jako obrazy milostných myšlenek.

Hudba klavíru – tlumená rudými závěsy – se drala ven rozsvícenými otevřenými okny zahradního domku. Ruku v ruce s teplou barvou světel radostně letěla po širokém kamenné schodišti, kterým se vcházelo do parku, aby se rozplynula mezi růžemi a jasmínovými keři. Ztlumený tón se rozléhal potemnělým altánem a po cestách mizel … pod buky ve tmě se pohupovala ve vlnách doznívající květinové vůně.Spolu utonuly v mohutném listoví. Průhledný měsíc zaléval namodralým světlem ticho a stíny vlahé letní noci.

KEBY som nikdy nebol
nežil nevedel o sebe nič
tento počin by ma nestál oči
KEBY neprišiel som nazmar
bárs by ma nebolo
KEBY neučičíkala by ma bolesť
k spánku náruživému (Kristián Čura)

trefila by do [pří]stavu
vlna KDYBY
byla v jiném stavu?
KDYBY přišla k sobě
ve vnitrozemí?