Lekce vivisekce – jajn feat. Milan Haußmann

česko neví co by …
podvědomí zpytuje
vegáni jsou chuligáni
štěká krvavý pes
kravské krve potok bublá dál
je to bublanina bléé
řezníkům mrdlo
masokombinátní propagandistická bublina
a včil zase vše jinak

smrt nebo mrd
děngy vpereď

In medias res – jajn & Jana Iluminatio

(h/c balada o ilegálním překročení ostře střežené hranice)

s pikolou, dudama a waldhornou …
je tato řeholnice vzornou
holkou hodnou s pikolou a dudama
s nohama na rameni jména
ře/hot jejich smíchu
slyšet je až za horama
je to erotické drama
sanace sama

ve prostřed je vždycky
pravda
drž se mírně v pravo

stezka levé ruky je dost z ruky
však stále
in medias res
pravda je tam
ten tamtam je slyšet až na Marsu
jinde ho momentálně nenajdeš …

ale nic se neděje
a jak by se taky mělo
nic dít
a to je ono

in medias res

přefikne ji
než řekl bys švec …
než pohltí je oba pec

Lazaret – Pavel Šuhájek

foukám na světla
kam nedohlédnu
pouštějí jiskry
jak noční pampelišky
odnášíme padlé
do kaple sv. Anny
lazaret černých sester
sester noci
s rukama z tenkého papíru
papírová nosítka
řekne se papír

Dvacet čtyři hodin na Ptašínského – Homér

Nevadí, že je nám hůř – hlavně, že je nám jinak. Kometa

Na Ptašínského byl relativní klid. Petr s Ivošem byli na pohotovosti, Zuzana s Ivetou se přiživovaly v Intru u arabských studentů, Fred se v koutě zabýval myšlenkami nikoli pozemskými a černá ovce této domácnosti Homér čekal na Běhounské na odvoz sanitkou na nocleh daleko příjemnější než jsou parazity prolezlé matrace na Ptašínského Street.

V zámku zarachotil klíč a první aktéři se objevili na scéně. Petr s Ivošem, nervózní až běda, vyndali svoje tuby Codeinu, Petr zalovil v tajné skrýši, odtud vytáhl přenosnou laboratoř, v kuchyni se zatemnilo a rozsvítilo a výroba mohla začít. Pohledem plným něhy se díval Ivoš na zakouřený plecháč, v němž se škvířil onen alkaloid opia. S jakou láskou bral Petr do rukou stokrát projeté pumpy a jehly. Fred na okamžik zapomněl na půvabné tetování Zuzanino při pohledu na svůdné škrtidlo.

Akademie Josefa Šafaříka – Jaroslav Erik Frič

Opakuju se. Vím, že se opakuju. Vím, že se pořád opakuju, ale co jinak? Platí věc včerejší zrovna tak jako dnešní? Nemyslím si. A opět se opakuju a opět jsem u pana Šafaříka: „Každou věc nutno každý den vždy znovu vybojovat!“ Řekl to tak J. Š. někdy? Možná ne. Možná přibližně. Anebo to bylo jen mé slyšení takto naladěného nástroje. Když jsem před lety dělal do rádia scénář o Josefu Š., byl jsem až zaskočen tím, jak sám nejsem původní. Jak stále jen, a to věru už skoro po padesát let svého života (poznali jsme se někdy v dubnu roku 1972) Josefa Šafaříka na tisícerý způsob vykrádám. Jak to dnes lidsky a s naprostou samozřejmostí chápu, nepotkal-li bych J. Š., můj život by šel jinak a jinam. Nepochybně. Kam – a s jakým existenciálně lidským vybavením? Vlastně si to ani nedokážu představit, jak by se můj život dál tavil a vinul a vlekl, kdybych Josefa Š.(a jeho dílo!) nepotkal. „Zápasil jsem sám se sebou o sebe,“ řekl mi jednou. A já jsem to přímo viděl. Přímo zažíval a vnímal dokazováno každým dnem, každou hodinou. „Moje zápolení a práce směřovaly k tomu vyznat se sám v sobě,“ dodával, „dojít jistého poznání smyslu svého vlastního života.“ Byl to vlastně šaldovský titán. Ne nadarmo kdysi na můj přímý dotaz potvrdil velké ovlivnění Šaldou. Pravděpodobně vůbec nejzásadnější, protože šlo i o dobovou záležitost, a F. X. Š. zemřel, když J. Š. bylo 30 let. Tedy souběžnost lidských věků zásadní a živá právě pokud jde o přímé, aktuální ovlivnění. „Chtěl jsem se postavit na vlastní nohy, ne být postaven někým jiným, zvnějšku, “ pokračovala tehdy při jednom rozhovoru řeč pana Š. „Má cesta není recept, ani návod …“ Výsostný akt individuality a tvůrčí svobody. A závěrečný akord, přímo v duchu Šaldově: „Myslím, že jsem došel až tam, kam jsem mohl dojít. Nic podstatného jsem nezanedbal.“ Kéž bych kdy něco takového jen vzdáleně mohl o sobě říct! Někdy mám pocit, že jsem některé věci přece jen zanedbal, a především mám zásadní pocit, že jsem stále ještě ani nevyšel. Vím to, a přesto nemohu říct, že bych se tím nějak zásadně trápil. Byli jsme velmi jiní, velmi odlišní, a jinak nadáni. J. Š. vlastně patřil tak trochu k „těm, kteří vědí“, i když to tak na první pohled nevypadalo. Já naopak zase mezi ty, u nichž se stále chvěje ve vzduchu jen pohádkové: „Mha přede mnou, mha za mnou“.

Hallada o Olejovém Městě – Marek Pražák

Halladář na haldě halladuje.
Pod sebou bloky temných domů města,
v dálce vertikály komínů a chladících věží.

Jdou mraky jdou mraky nad Limou
nad pralesem Ostravou

Jdou mraky jdou
hvězdy zpívají
jdou mraky jdou
ty se zítřka nebojí chachá čačá
nebojí

Jdou mraky jdou
a ta dívka v trávě pod oblohou
hvězdy otvírá a tančí s tmou
ta se zítřka nebojí chachá čačá
nebojí

Jdou mraky jdou
a ta dívka v trávě pod anténou
hvězdy otvírá a tančí s tmou
pod kosmickou lodí pro loď kosmickou
ta se zítřka nebojí chachá čačá
nebojí

Syn Bill na Krymu nebyl – jajn

kolíbka je izomorfní s moebiovou páskou
kolébá se lebeda až běda
se sienou pálenou vyběhla
žena se sváří
žena svatozáři
o možnost
použít spermie mrtvého manžela
kolíbka je malý model rakve
kolíbka je modla psychoanalýzy
fucky fusak fakta
fakt ty –

dead_dolls

burizóna ?!
zakázaná zóna?
nenech se ukolébat fakty
ruty šuty árijská arizóna
je to ona?
ve formalismu se ztrácí forma
limonádička náladička náledí
děngy vpereď
každý jí naletí

Návod k pláči – jajn

a na krku strangulační čára cárárára
honky tonk women
čile skotačí
strangulařní čára nezačíná nekončí tančí

je tím vina bílkovina pře—
 vleku
 úleku
 breku

mraku bílkoviny
odpusť nám naší našedlosti viny
odpusť nám naši posedlost klíny
nejen pěstními
v kulisách z rašeliny
nyní i jindy
i vždycky

Kukaččí vejce racionality – jajn

točíme se v kruhu druhohmoty samoty čtvrtohorní
přání je otcem matky
omnia ex slovo
vracíme se zpátky rovnou za nosem
kratochvíle kruté krve
z/matky
řežeme se smíchy
v libozvuku cirkulárky
dostihového sportu stíhy

snesitelného snu
vteřinu po probuzení
než si sebe uvědomíme
svižně spadlého z višně na kokos

vábničky oprásklých obrazů lásky
sedací koupele vyseděly v perličkové vířivce kamenné vejce
lechtivého vejšplechtu syntetické teze účelu
rizota racionality
té banality autosugesce
na kukaččím vejci

Syndikovat obsah

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
 

Nejbližší akce