Effra Road, Brixton – John Cooper Clarke

Pravidelnost a opakovaní jsou synonyma nezáživnosti, avšak obojí není o nic nudnější než divergence v chaosu. Pravidelnost a opakování je nedosažitelnou metou drogově závislého jedince. Tělo s nikým nesmlouvá, tělesné funkce mají vlastní řád. Když jsem se svým návykem ocitnul v Brixtonu, vytvořil jsem si rozvrh. Skutečnost, že zácpa je jedním z účinků opiátů, není nutno připomínat. Opiáty uspávají vše včetně peristaltických pohybů střev. Po probuzení bylo mým hlavním úkolem se vyprázdnit. Napřed jsem se šel nasnídat do kavárny na Brixtonském trhu. Vedli ji italští bratři, Franco a Toto, kteří mi připravili dobrou a rychlou kontinentální snídani: toasty s avokokádem, povidlové koláče, pastéis de nata, půllitr espressa a čerstvé ovoce. Kombinace ovoce a  káva u mě spolehlivě vyvolává peristaltická reakce. Možná si myslíte, že jsem blázen, ale po ránu jsem se potřeboval srovnat.

Když jsem se vrátil do bytu na Effra Road, po zbytek odpoledne jsem se díval na televizi. Ke svačině jsem měl jednou vanilkový řez jindy koblihu a mým oblíbeným jídlem byla dlouhá léta koktejlová rajčata z konzervy na topince.

Recept je jednoduchý. Napřed jsem ukrojil několik silných krajíců celozrného chleba a opekl je. Místo másla jsem je namazal pomazánkou s citronovou šťávou, olivovým olejem, hořčicí a rozmačkaným česnekem. Mezitím se ohřála rajčata, která jsem nalil na topinky. Přidejte sůl, pepř a pokapejte olivovým olejem podle chuti.

Aniž bych si to uvědomoval, měl jsem výtečnou stravu. Nedávno vědci zjistili, že zavařovaná rajčata jsou extrémně zdravá, protože konzervování posiluje antioxidační vlastnosti a mají vyšší obsah lykopenu než čerstvá. Existovali lidé, kteří se stravovali mnohem hůř než já.

Kromě rajčat na topince jsem v Effra Road moc nevařil. Nico vařila akorát čočku dhal s rýží a vlastně nejedla nic než syrové kostky želé Rowntrees. Odlomila kousek přímo z balíčku, většinou s příchutí mandarinka a cucala ho jako žužu. Želatina obsahuje něco málo bílkovin, ale byla plná plná vitamínu C. Nico toho snědla hodně.

Nico měla vlasní recept na přípravu dávky heroinu, který rozpouštěla s růžovým olejem Crabtree & Evelyn. Po nitrožilní aplikaci heroinu okamžitě pocítíte nesnesitelně hořkou chuť na patře. Látka se dostane krevním řečištěm do úst mnohem rychleji, než kdyby jste ho rozpouštěli na jazyku. Nico heroin činila růžovým olejem lahodným. Bylo to jako jíst lokum plný východních příslibů. Vůně vzlínala skrze kůži a její pot byl neuvěřitelně voňavý.

(in John Cooper Clarke (2021): I Wanna Be Yours. 420 – 421. Picador, London)