Blog - milan.haussmann

Poznámky cestou (45/2011) -- Jaroslav Erik Frič

mnoho snů, několikeré probuzení, všechny se odehrávaly v rozsáhlých čtvrtích velkého města, přinejmenším v nějakých neznámých čtvrtích Prahy (protože „z Prahy“ jsem se pořád chystal odjet do B. či O., ale stále jsem odjezd oddaloval), někdy to byla spíš Paříž nebo jiné západoevropské velkoměsto, vždy v jakýchsi limitních situacích, na příklad po ulicích se valila voda, jako by došlo k protržení nějakého hlavního vodovodního řadu, někdy bylo nutno do té vody se až nořit, abychom se vůbec někam dostali, jindy jsme zase stáli na závratně vysokých „věžích“, postavených z přepravek od piva nebo mléka, jeden sloupec byl červený, druhý (na kterém jsem stál já) žlutý, výška byla závratná, nejméně čtvrté patro činžovního domu, v koruně těchto „věží&ldquo jsme se drželi pat litinového plotu, jímž byla lemována jakási zahrada nad námi, „věže“ byly stále nejistější, až postupně jsme je museli ponechat jejich nestabilnímu osudu a drželi se jen nohama ve vzduchu za ruce kovových tyčí, kdosi vyjednával, abychom se mohli dostat do zahrady či parku, který byl za plotem …,

Spirála

 

Spirála, šroubovice, vynutí, cívka, kruh v běhu času … Forma je vězením i nástrojem. Víceznačnost, uvolnění emocí, porušení navyklých pravidel a hlava je jako rozsypaná skládanka.

 

Poznámky cestou (9/2011) -- Jaroslav Erik Frič

nikdy jsem se vážně politikou nezabýval, ale musím dát za pravdu staré moudré větě o tom, že „politika je příliš vážná věc na to, abychom ji ponechali pouze politkům,“ jak to vypadá, když jim tuto možnost dáme, je vidět na každém kroku, „klid k práci“, nerušené „vládnutí“, co za zločinné úmysly a skutky lze skrýt za ta slova, může si každý domyslet sám, dostal se mi onehdy do ruky výtisk Kulturních novin (ach kdyby měli šťastnější ruku pro název!), a čtu hodně zajímavých a důležitých věcí, např. v článku „O smyslu marnosti“ Ivana Hoffmana, proč takové hlasy nejsou slyšet jasněji a důsažněji z více stran?

dneska už serem na všechno -- Tomáš Hájek

sereme na stát…
sereme na kulturu…
sereme na chlast…
sereme na květiny…
sereme na mudrlanty co nám říkají… v poezii se nesmí objevit slovo Marx nebo pervitin…
sereme na mudrlanty co říkají… kvůli holce bych se nikdy nevostříhal…
sereme na dobývání vesmíru…

Kniha moří -- Pavel Zajíček

          X X X

každej, kterýho sem potkal ve svým životě, ve mně něco očekával.
jako já sem očekával něco v každým, koho sem ve svým
životě potkal.
a to byla moje zpupnost zrozená dříve než tento
poblitej papír.
protože tvaroval sem svůj svět,

Existence alkoholika jako osobnosti – Homér

anonymni_alkoholik

(věnováno kolektivu pivnice U Formana)

Rozechvěný slovy -- Radek Dyma

Můžeš být i šílený, ale ber se vážně.

1.3. 2011 Mandragora Brno

Květy stříbra
hnaly své oči nahoru
Odnesly retrívra
vrýval se bříze pod koru

Lze-li stoupat
pak toliko nahoru
smeknout sebe sama
    jako závoru
a v příjezd vlaku doufat

1.3. 2011 Mandragora Brno

Texty -- Jakub Deml

Mluvme tedy o něčem jiném. Jednou ráno --- bylo to po nějakých svátcích, já už nevím, jen tolik si mlhavě pamatuji, že jsem byl nesmírně unaven a jenom jsem si říkal: "Ach, spáti ještě tisíciletí!" Spánkem totiž dostává člověk to, čeho právě potřebuje. "Prosím vás, pane doktore," stěžoval jsem si jednou lékaři, "co mám dělat?

Syndikovat obsah

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 

Nejbližší akce