Čtvrtek 18. února 2021

nalézám další starší (a taktéž v Měsíčních novinách Potulné akademie „Uši a Vítr“ publikovaný) text (I.), snad nebude na škodu jej – se značnými úpravami – uveřejnit i na tomto blogu; jako „tematicky blízký“ připojuju k tomuto i text nejnovější (II.) – před víc jak rokem přislíbený H. B. a teprve v posledních dnech sesmolený:

I.
kávu bez piju pravidelně — více než pivo; obrazy z kávového lógru i lógr samotný se mi líbí, vždy se v tom něco najde, obraz, náznak příběhu… — situace: dopil jsem a prohlížím vnitřní stěny — snad nějaký pohoří, v dolní části snad pole atd. —  vlevo se schyluje k bouřce atd. atd.  má matka mi jednou říkala, že v tom viděla obličej mého praděda s rohy… co v tom? — šálek nemyju, jenom vysypu starou, vypláchnu, přisypu novou směs…  s dýmkou to je podobný — když dojdou cigarety… — ale po konopí (z té samé dýmky) to nejde — moc lepí… to je pak svátek a musíte čistit, prošťourávat – děda pil vždycky kávu ze skla; a tam se ty obrazy moc neudrží… možná, že nechtěl nic vidět — anebo mu ze skla více chutnalo —  to nevím

II.
v porovnání s dnešním pohledem na kuřáctví jako ošklivého a zdraví vysoce škodlivého zlozvyku rád vzpomínám a připomínám doby, kdy tohle bylo bráno výhradně jako rituál, osobní zastavení, spočinutí v běsnícím kolotoči dne — zastavit se — na schodech z domu, terase, v křesle, na ulici, mimo všechen shon, na louce či v lese, kdekoliv — a udělat si tento, vyčistit myšlenky, zapálit a pozorovat pozvolna ožívající plamének, stoupající kouř, s výsostným potáhnutím, až hluboko do plic, „šluk“, svět se v tu chvíli stane pro tebe příjemný, nerad kouřím ve shonu — v práci se vždycky najde prostor k tomuhle, bez nějakého běsu — „musím rychle, musím jít“ — to už by bylo jen potírání příznaků závislosti, které jsem nepropadl; moje matka kouřila Golden Gate, se zlatým lemováním, pak po čase Paramount s příjemným červeným dizajnem — vyrábí se ještě? —, — obojí si ještě pamatuji nezkažené uměle vytvořenými obrázky, pokrývajícími více než 70 % celé plochy balíčku, které by měly (opravdu nevěrohodně) varovat před dopady na zdraví kuřáka —, dnes kouří, pokud se nic nezměnilo a paměť neklame — Winston; když jsem byl ještě malý kluk a pokaždé když otevřela nový balíček, jich několik vyjmula a vhodila do nejvyšší police v kuchyňské lince — „budou se hodit“ říkala — tenhle zvyk jsem si časem, když jsem ještě neměl kočku a měl dostatečně velikou kuchyň, osvojil taky — a kolikrát se jich tam — na přelomu měsíce — objevilo i přes 80 kousků, to byla pro věčně strádajícího kuřáka teprve příjemnost!

 

ezt, 18. února, Brno

Kalendář akcí

«  
  »
M T W T F S S
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
 
 

Nejbližší akce