Blogy
Yhteinen Makkara
Barevné cákance na zdi, hromady odpadků vystavené v museích, Hornbach namísto kultury, sex a slavnosti krve na piedestalu: tzv. kultura, kterou nám nabízí dnešní doba zhovadilá. Krása, pravda a zdravá postata jsou zastřeny chorobnou, nechutnou, lživou nahrážkou … ženský výstřih nebo mužné půlky??? Zaplaceny zahraničními ziskuchtivci utlačují naši etnokulturní identitu … její úplné zničení je otázkou několika okamžiků. Následující řádky nejsou uměnovědným pojednáním, nýbrž bojovým provoláním, hurrááá na cizáky, vyhlášením války … středobodem není přítomnost. Zvoláním: Kde jsou národní umělci? se obracíme se k budoucím masám národa. Neuplýváme v protipříkladech, antiestetice, akčním umění, deviantní poesii, diletantismu … V troskách postmoderny hledáme základy templu nového učení ze kterého se zrodí noví lidé.
Radim Babák – TuTepeTo – recenze
Nástěné hodiny tikají. O překot na tři doby … Radim Babák zve do krajiny písně. Polí pět vydali průžez tvorbou brněnského písničkáře.
tato teta tuto tetu mete tu
i pro tyto tety to tu vytapetuji
teď tyká tato teta tetě ty teto
tak dík těm tetám u maneta tu tepe to
To bychom měli … novotvar z digipaku. Slovní hříčky a jízlivý humor jsou Radimovou devízou. Když se leporelo rozloží, rozprostře se před námi pustina. Tož si desku pustím.
Čínské vlajky
Všude byla krev, křik, trosky a čínské vlajky … johoho, čínské vlajky, čínské vlajky, čínské vlajky … postavy umírají náhle. Výroba funguje dál, ale stát se zbavuje prasat. „Ekonomický přínos je hlavní.“ do omrzení opakují mantru. „Cocaine and hookers, my friend.“ klasický proces: to, po čem opravdu velmi toužím, ale nemohu nikdy mít. Jsem manipulátor textů. Pracuji s očekávánou reakcí čtenářů.
Vše podstatné se odehrává za zavřenými dveřmi a zataženými záclonami. Taky koho by to, prosim vás, dneska zajímalo? Budha metá blesky. Tomáš Akvinský zvrací do škarpy. Dávno se setmělo a široko daleko se nesvítí. Theodor Adorno blábolí ze sna: Kdo neví, věří.
Účel slouží režimu
Měli bychom zvát vystupující, kteří jsou zasupování OSA? Proč ano a proč ne?
Má smysl zvát členy KSČ? Má smysl zvát konzumenty levných jídel z KFC? Ne, osoby zastoupené OSA ne! Nebudu podporovat pofidérní spolek, který monopolizuje autorství pod záminkou ochrany a vše argumentuje nepřehlednou spetí paragrafů, úzů, výkladů i úkladů. Kdo z Vás by si sedl k jednomu stolu s ujcem Karlem, Helenkou Vondráčkovou a kouzelníkem Žitem? Vím, kam patřím.
Útěk – únik – průsmyk
… k excitaci duše potřebujeme pocity. Forma je prozaická – reformulace poetická – jen tak z dlouhé chvíle. K věci – ta věc nestála na útěku, ale se k tomu postavit – vymezit. Občan provádí pouze nakupování – jakákoliv jiná činnost je zakázána.
Věc nesnese odkladu. Vracím se … zařízení je odpojeno od sítě:
Milý Freude,
je v jednolitém celku sloveso je? Je–li část soupodstatná
s celkem, není v něm rozpor části odporné a bez odporu není rozporu, tedy ani
rozdílu. Ovšem není–li celek v celku, v čem pak rozdíl?
Luboš Vlach
Krátké spojení prostřednictvím změněného vědomí: bez dozoru, bez odporu: KLINIKA & logika: polopatě. Objekt je zkolaudován jako zdravotnické zařízení a je úžíván v rozporu se zákonem. Má se cenu k tomu vracet? Už není kam unikat. Zbývá mezi paragrafy se prosmýkávat, zatímco úřední šiml se řehtá. Pod Žižkovskou věží sněženky se topí v rozbředlé břečce. Už dlouho nebylo tak hezky.
Radio monoton
„Slova jsou halucinogeny.“ poznamenal snad Felix Edmundovič … šmolková obloha, zelené nivy, zmrzlé hroudy pokryté jinovatkou a další úkazy. „Proluky jsou začátkem konce.“ přisadil si Herbert Marcuse. Za oknem se psisko vychcalo na popelnici. Osudová orbita … dva náhodní chodci jsou okamžik vedle sebe jako dlouholetí přátelé. Minuli se. Naplněni lhostejností meandrují dál.
Šupiny padají z očí … „V příboji života, kdy se vyplácí sázka na intuici a instinkt … brát nebo nechat být? Rozume napověz! Rozvaha zatemňuje bleskový náhled, bezprostřední jasný úsudek a zárověň správnou volbu. Přináší nerozhodnost, která může vše pokazit.“ tvrdí strejda Schopenhauer. Ryby se mrskají na suchu. Ve vlnobití, v příboji myšlenkové kaše na vlně nekonečno vysílá Radio Monoton. Otáčím slovy okolo všech os. Chytám se za nos.
Příroda – Johann Wolfgang Goethe
Příroda, ach! Obklopeni a obsaženi – neschopni úniku ani hlubšího průniku. Nezváni, nevarováni jsme pojímáni koloběhem tance a zmítáni – padáme unaveni do její náruči.
Ve věčném koloběhu proměny vznikají nová stvoření a nové tvary. Na svět přichází, čeho zde nebylo, a co pominulo, se nikdy nevrací. Vše nové je paradoxně důvěrně známé.
Zdá se, že vsadila na jedince, a přeci jeden – sám samotný se jeví bezmocným. Znovu a znovu vztyčuje, aby smetla a na dílnu platí – vstup zakázán.
Dokola ožívá v potomstvu. Matko! kde jsi zůstala? Umělkyně! jež se od prajednoduchých látek dostává k nejrafinovanějším kontrastům – bez záblesku snahy k úplnému dovršení v dokonalé přesnosti, a vždy skryta pod jemným závojem. Každý její výtvor má svého ducha, každý jev je sám o sobě a přeci dohromady vše tvoří jedno.
Cestou česnekem
Jakmile zapojili elektrody, začali si postupně uvědomovat, že hudba pulsuje celým seskupením. Říká se tomu dub – promyšlená mutace digitalizovaného popu, mozaika fragmentů samlů, beaty, basy, bohoslužba … česnek, ail, alio, ajo, knoblach, knoflook, šarimšak, kitungu saumu, zeleninové spiknutí přidej cibuli, celer, řepu … Ať se nepopletu.
Trio – anarchistické spolčení Česnekový hlavy – jsou tři jedinci, kteří hledají společnou řeč … že život je improvizace? Kdo ví? Improvizace je … resamplovaný hlas. Co dodat?
Nejasná hranice existenciální úzkosti
Oranice … hranice je nejasná. V pustině zejí dveře dokořán. Existenční úzkost? Podzim. Traktory na polích zaorávají zelí. Detaily jsou nepodstatné. Během hubnutí zažil různé stavy – i hrozné noční můry i polibky z hůry. Hranice mezi politickou dohodou a biokoridorem je nejasná – na plánu není zakreslená. Krajní pravice, krajní levice, třesky plesky – mezi spektry ve vine nejasná hranice.
Stačí do vyhledávače zadat výraz 'nejasná hranice' a výsledky předčí představivost. Materiál, který o dnešku vypoví více než mnohá sofistikovaná úvaha na téma 'zavřeme hranice' z úst ministra či pitomce … pouhá slova vytržená z kontextů událostí cákají na betonové prefabrikáty jazykolamů.
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- …
- následující ›
- poslední »